Osobnosti světa whisky – Jim Murray

Jim Murray. Pro někoho hlas boží, šířící evangelia ve své whisky bibli. Pro někoho člověk, lapený ve zlaté kleci svého úspěchu. A pro někoho oplzlý dědek, kterého je třeba veřejně odsoudit (zdravíme Becky). Jim Murray zkrátka budí kontroverze. Bezesporu se však jedná o jednu z nejvlivnějších postav světa whisky. Pojďme se podívat na jeho život a na cestu, která ho na tuto pozici přivedla.

Jim Murray
Jim Murray

Novinářem od mládí

Jim Murray se narodil 13. listopadu roku 1957 v malém městečku Mersthamu v hrabství Surrey v jihovýchodní Anglii. Už od mládí v něm hořela touha stát se novinářem. Ještě na škole psal do místních novin a v šestnácti letech představil vlastní televizní show Murray on Monday, ve které se věnoval lokálním sportovním událostem. Právě sport a hlavně fotbal, byl jeho další vášní. Není proto divu, že se jeho první kniha Millwall: Lions of the South,vydaná v roce 1988, věnovala historii milovaného fotbalového týmu Millwall F.C.

V roce 1992 už byl sportovním novinářem, který psal pro celostátní noviny Sunday People a Daily Star. Nebylo to však to, co chtěl. Po 13 letech tak opustil Fleet Street, domov většiny velkých britských novin, a rozhodl se, že se stane první člověkem na světě, který bude psát o whisky na plný úvazek. Byl to velký risk (a prý ho kvůli tomu opustila i žena), ale Jim Murray měl předpoklady, aby uspěl. Svou první palírnu, Talisker na ostrově Sky, navštívil v roce 1975 a věří se, že od té doby navštívil po celém světě více palíren, než kterýkoliv jiný člověk. Na počátku 90. let také skončil druhý v národní soutěži degustace whisky pořádané palírnou Aberlour.

Fleet Street
Fleet Street

Svou první knihu o whisky napsal v roce 1994. Věnoval se v ní irské whiskey a jmenovala se Jim Murray’s Irish Whiskey Almanac. O tři roky později vydal revidované vydání pod názvem Classic Irish Whiskey. Další knihy, které Jim Murray o whisky napsal, jsou Jim Murray’s Complete Book of Whisky (1997), Classic Bourbon, Tennessee & Rye (1998), Classic Blended Scotch (1999) a The Art of Whisky (1998). Knihy se setkaly s velkým úspěchem a Jim Murray třikrát vyhrál cenu Glenfiddich Whisky Writer of the Year.

Jim Murray’s Whisky Bible

Jeho nejslavnější knihou je však Jim Murray’s Whisky Bible. Poprvé tato kniha vyšla v roce 2003 a od té doby každý rok vychází její aktualizované vydání. Jim Murray zde hodnotí všechny whisky, na které on a jeho tým narazili. U whisky posuzuje čtyři parametry, každý ohodnocený maximálně 25 body. Vůni, chuť, dozvuk a vyváženost. Celkově tak whisky může získat 100 bodů. S každou novou edicí ohodnotí 1 000 nových whisky. Celkově tak už Jim Murray ohodnotil skoro 4 000 značek. Ve své Whisky bibli také vyhlašuje Whisky roku. Whisky, které toto ocenění získají, se pak většinou velmi rychle vyprodají.

Jim Murray's Whisky Bible
Jim Murray’s Whisky Bible

Všechny whisky prý hodnotí Jim Murray sám. Jelikož vedle nových vzorků ještě přechutnává i některé již hodnocené, musí během roku ochutnat velké množství whisky. Není proto divu, že si nechal pojistit svůj nos a že pro hodnocení whisky dodržuje striktní pravidla. V prostorách, kde hodnotí, je třeba zakázáno vaření. Také nehodnotí whisky, pokud se necítí stoprocentně fit. Má několik stálých lahví, které před ochutnávkou vyzkouší, a když v nich necítí to co obvykle, s ochutnávkou nepokračuje. Sám říká, že si je vědom své zodpovědnosti, kdy jedním špatným hodnocením, může někomu pohřbít celou značku a zničit život.

Jim také vyvinul degustační metodu, The Jim Murray tasting method, která mu pomáhá získat z whisky všechny potřebné informace. Nejdříve si k whisky přivoní, dvakrát každou nosní dírkou. Poté trochu upije, poválí v puse a vyplivne. Poté skleničku vezme do obou rukou a pět minut whisky zahřívá. Údajně to má moci uvolnit skryté aroma. Poté opět k whisky přivoní dvakrát každou nosní dírkou. Následuje další napití. Whisky nepolyká. Celý proces pak několikrát opakuje. Hodnocení jednoho vzorku mu pak zabere 20 – 30 minut.

Jim Murray na pranýři

Na podzim roku 2020 se kolem Jima a jeho Whisky Bible strhla velká aféra, kdy britská novinářka Becky Paskin veřejně kritizovala sexistické poznámky a přirovnání, které Jim u některých svých popisů používal, s poukazem na to, že v dnešní době nejsou společensky přijatelné (je pravda, že jeho popis whisky Gold Cock Virgin Oak je trochu moc). Hned poté se strhla lavina reakcí. Ke kritice se přidávali další a o Jima by si v té době nikdo neopřel ani kolo. Společnosti s ním ukončovaly spolupráci a prodejci stahovali z nabídky inkriminovanou Whisky Bible.

Becky Paskin
Becky Paskin

Tady si dovolím trochu odbočit a podělit se s vámi o svůj názor. Autorem Whisky Bible je Jim Murray a on si tak do své knihy může psát, co chce (v rámci daných zákonů). Pokud se čtenářům nebude líbit, co píše nebo je to bude urážet, knihu přestanou kupovat a Jim se bude muset rozhodnout, zda si na chleba bude vydělávat jinak nebo zda se pokusí zkrotit své vášně. Tak prosté to je. Nevím co si od této aféry Becky Paskin slibovala. Zda se chtěla jen zviditelnit nebo opravdu chtěla udělat ze světa více ňuňánkovské místo, ale za mě toto není cesta, po které by se společnost měla dát.

To je můj osobní pohled na tuto aféru, která nyní trochu utichla. Minimálně tedy do podzimu, kdy by měla vyjít nová edice. Abychom však dnešní povídání zakončili v pozitivnějším tónu, pojďme se ještě podívat, co dalšího přinesl Jim Murray světu whisky. Nějakou dobu byl porotcem na International Wine and Spirit Competition. Vyzdvihoval americkou whiskey, kanadskou žitnou whiskey, japonskou whisky a irskou single pot still whiskey, kterým, v době kdy o nich začal psát, uvadala popularita a zasloužil se tak o jejich cestu na výsluní. Také o sobě tvrdí, že hrál klíčovou úlohu při oživení palírny Ardbeg po jejím uzavření v roce 1996.

Jim Murray byl také host Marka Ebena v pořadu Na plovárně: Na plovárně s Jimem Murrayem

Nyní Jim Murray žije v okrese Northamptonshire ve střední Anglii. Má také dům ve Frankfortu v Kentucky, v srdci výroby bourbonu. Bedlivě si střeží své soukromí a ochutnává whisky.


Čtěte také:

Subscribe
Upozornit na

5 Komentáře
Nejstarší
Nejnovější Most Voted
Inline Feedbacks
View all comments
Lukas
1 rok před

Díky za článek.
S tím honem na čarodějnice, nebo jak to nazvat, mám podobný názor. Ale minimálně pro Becky to splnilo účel, po zádech Jima vyšplhala aspoň na chvíli na výslunní.
Jinak na hodnocení Jima mám svůj názor (pil jsem jednu z jeho whisky roku nejen jako vzorek i jako láhev, takže můžu snad minimálně za sebe říct, že jeho hodnocení je přinejmenším podivné), zase na druhou stranu nemůžeme mu upřít, že i díky němu whisky zažívá nebývalý boom (což je zase na jednu stranu nepříjemný).

J. Dvořák
1 rok před

Nemyslím si, že by Becky Paskin šlo primárně o vlastní zviditelnění, aspoň podle toho, co se aktuálně na západě děje v obecnějším kontextu. Jde spíš o přesvědčení, vyšší cíle, vyšší hodnoty, vlastní přesvědčení o tom, co je a není správné a že všichni to MUSÍ vidět a cítit stejně, jinak dostanou přes držku.
U nás se tomu v 70. letech říkalo normalizace a kdo nebyl s námi, byl proti nám. Je alarmující, že to samé se teď děje v západní Evropě a především v USA, kde jsou lidi z vyšších morálních principů (dosaďte si, co libo – gender, politická korektnost, rasismus, ekologie,…) vyhazováni z práce, likvidováni karierně, finančně, společensky.
Aféra kolem Jima Murrayho je podle mě jen jedním ze střípků této celkové mozaiky a Becky Paskin jen jedním kolečkem v tomto zvrhlém soukolí. Čímž rozhodně neříkám, že se ho nějak zastávám – po pravdě jsem od něj nic nečetl, takže na styl jeho psaní nemám žádný názor a je mi to jedno, ať si píše, jak se mu líbí. Klidně nekorektně.
Ale abych se vrátil k whisky – stojí zato si od něj něco přečíst? Vlastně jsem z vícero stran slyšel, že jeho hodnocení je takové … takové jiné.

Jan
1 rok před

Díky za zajímavý článek. Souhlasím s postojem, pokud to někdo nechce číst, tak ať to nečte. Máme přece pořád svobodu slova, alespoň někde 🙂

Filip
1 rok před

Zase raz sa stretávame so zvráteným pohľadom na pretváranie sveta zo strany západnych liberálov typu spomínaná “novinárka” . Kde keď nesúhlasíte s ich pohľadom na svet ste mediálne a politicky lynčovaný alebo spoločensky a finančne ruinovaný. Aby ste ma nechápali nesprávne podľa môjho názoru majú ženy a muži úplne rovnocenné postavenie v spoločnosti akurát každý z týchto DVOCH pohlaví zastáva nejakú úlohu v spoločnosti po celu históriu ľudstva MUŽ (otec, živiteľ, ochranca) ŽENA (mama, rodina, domácnosť, stabilita) častokrát mám pocit že úloha ženy je oveľa ťažšia ako úloha muža preto nechápem prečo majú niektoré ženy neustále na seba upriamovať pozornosť a snažiť sa fiktívne vyrovnať mužom … Na záver by som chcel vyzdvihnúť prácu pána Murraya a povedať že ľudí ako je on tzn. ľudí čo majú názor a neboja sa ho verejne prezentovať je čím ďalej tým menej a preto mu patrí moja veľká úcta a určite ho podporím kúpou jeho knihy a nakoľko som vášnivý fanúšik konzumácie whisky/ey určite bude pre mna táto Knižka veľmi prínosná. A na úplný záver chcem pochváliť autora a strojcu týchto článkov za to že nás neustále zásobuje zaujímavými a kvalitnými a naivnými článkami. Veľká vďaka.