Rammstein, rum a whisky z Islay

Rammstein milujeme! Whisky milujeme! Islay miluje! Ale rum???

Jestli čtete tento článek, znamená to, že se po recenzi vaječňáku od Honzovo babičky (skvělá recenze zde), dostane na PoznejWhisky.cz poprvé nějaká jiná lahev než je whisky. Pecka, co?

Rammstein rum

O tom, že na trhu je spousta „celebrity bottles“ v různé kvalitě není třeba vést debaty. Své lahve mají závodníci, herci, bijci, muzikanti a dokonce i zubaři (už se těším na příští edici, kdy nám p. Šmucler představí svoji whisky ze sladu sušeného na rajském plynu a místo trapných voskových pečetí použijí na hrdla amalgamové vložky – možná víčko půjde otevřít jen kleštěmi na stoličky, kdo ví?).

Rammstein

Rammstein už dávno nejsou pouhou postindustriální kapelou, ale také perfektně promazaným německým strojem na peníze, který sice za posledních deset let vychrlil pouze jedno studiové album, o jehož kvalitách můžeme vést spory, ale za to kapela odjela několik světových tour (v těch „dávných“ časech, kdy to bylo ještě možné).  Pro Rammstein je typickým rysem velkolepá pódiová show, plná výbuchů, ohňů a různých syrových „divadelních“ kousků, kterými svou hudbu doplňují. Hudbu založenou na úderné rytmice, zdvojených kytarách, elektronické masáži a textech o odvrácené stránce lidské duše v němčině, které jako štěrk drtí mezi zuby uhrančivý Till Lindemann

A když nemůže kapela hrát živě, stará se alespoň o to, aby na svém obchodě nabízela merch pro všechny své fanoušky. Najdete na něm všechno možné, od tuhého mýdla s nápisem „bück dich“, přes klasické nosiče, oblečení až právě pro několik druhů alkoholu. Není tajemstvím, že kapela má před koncertem takový rituál – panáka Tequilly, nepřekvapí proto, že ji zde najdeme. Ale můžete si dopřát také vodku, gin, nebo právě rum.

Rammstein rum

A dnes se podíváme na druhou a „limitovanou“ edici Islay Whisky Cask Finish. Dohledal jsem, že by se mělo jednat o původní rum, tedy směs pot still a klasického column still rumu z Jamajky, Guyany a Trinidadu. Ten si následně 10 měsíců odpočinul v pěti sudech po whisky Bunnahabhain a pěti sudech po whisky Bruichladdich. (To nutně neznamená, že musí být po silně nakouřené whisky). Lahvována byla oproti původní edici při 46% abv.

Já s rumy všeobecně nekamarádím. Nějak se míjíme. Není to prostě můj šálek whisky. Proto tedy nevím, jestli budu objektivní. Jenomže recenze je vždycky subjektivní, ať chcete nebo ne. Takže, teď Vám, přátelé, pošlu pár svých dojmů z této láhve. Proč to vlastně dělám, když rum nepiju? Protože jsem byl strašně příjemně překvapen! Nekecám. Obával jsem se toho, že je to prostě jen merch láhev pro fanoušky. Navíc, ani whisky finišované v sudech od rumu, mi moc po chuti nebyly. Dokonce mi nějak neuhranula silně kouřová whisky finišovaná v sudech od rumu. No a tady jsem se prostě bál, že to bude nějaký kočkopes. Nebo, v našem případě, schweinhund.

Recenze

Jsem velký kamarád s whisky, ale můj švagr je zase velký kamarád rumů a úplně si nerozumí s whisky. Oba máme rádi hudbu Rammstein. Když jsme tedy zaznamenali tuto novou edici Rammstein rumu, hned jsme věděli, kde budeme hledat další průsečík našich chutí. 

Nalijete si dram (držím se „své“ terminologie) tmavě jantarového rumu, už od pohledu je jasné, že je „hustý“ tělnatý a nožky na skle jsou výrazné, velké, husté a jakoby lenivé. Vizuální dojem prostě už sám o sobě evokuje sluncem prozářené prostředí, kde původní destilát vznikal.

Vůně

Zapomeňte na whisky. Na první  přičichnutí bude whiskařovo srdce  žádat „bitte, bitte, gibt mir gift“. Tady kraluje rum. Mohutná, sladká, ale ne agresivní vůně. Tipnul bych i méně, než 46% abv. Na nose to není taková ta umělá, ulepená přeslazená vůně, ze které máte dojem, že budete s**t bompari ještě za tři dny.  Nechám ho chvíli vydýchat a počkáme, jestli se sudy z Islay dostanou ke slovu i ve vůni. V podstatě nedostanou. Kouř ve vůni nějak úplně nechytám. Může to být dáno i tím, že ve whisky se projevuje jinak a připadá mi, že jsem si vybudoval rezistenci na určitý stupeň kouřovosti. Spíš cítím, že se objeví citrusová stopa, snad až s náznakem máty. Zavřete oči, přičichněte a najednou stojíte vedle Tilla Lindemanna na konci klipu Haifisch na sluncem zalitém ostrově někde v Karibiku.

Chuť

Feuer frei! V plné síle se Vám rozstřelí v puse. Po napití se přesouváme z prosluněného ostrova přímo za Tillem na podium! Nejprve přijde na řadu rumová část, která uvede plnost, sladkost. Ale opět, není to ta protivná, umělohmotná bublegumová sladkost. To mě osobně strašně těší. Následně se projeví kořenitost, která jakoby vysychá, někde až k dřevěným tónům. Už i původní edice byla příjemně kořeněná. Nun, das Warten hat ein Ende! Sudy od whisky se stávají krásně čitelné a celou chuť posouvají více k whisky, než bych čekal. Najednou máte pocit, že pijete whisky. Z Karibského ostrova se přesouváte na ostrov Islay. Nečekejte žádný Ardbegovský nářez, ale příjemný kouřík, který pozvolna vystrkuje růžky. Sudy, ve kterých se rum finišoval, jako by ho poslaly tam, kde bych ho chtěl mít. Uzemnily přímočarou sladkost destilátu, ale nepřebily ho.

Dozvuk

Jak postupně odchází sladkost a jak se pomaličku vynořuje nakouřená chuť na patro, tak se pozvolna obě chuťové složky snoubí a rozumí si spolu skvěle. Dozvuk je hladký a příjemně směřuje k whisky. Na patře se párkrát protočí stopy Karibiku i Islay, a pak se s klidem Karibik vytrácí.

Celkový dojem

S většinou whisky finišovaných po rumu, které jsem ochutnal, jsem si neporozuměl. S prvním rumem finišovaným v sudech po whisky jsem si naopak porozuměl velmi. Za mě rozhodně příjemné překvapení! My máme se švárou jasno, u jaké láhve se rozhodně rozcházet nebudeme.

P.S: kdo rozeznal odkazy na tvorbu Rammstein, má to za zlatého bludišťáka.

Rammstein rum

Čtěte také:

Jeden komentář

Přidat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.