Česká whisky z lihovaru Landcraft

Je to již více jak rok, co se v Tursku, nedaleko Prahy, rozjela výroba v malém řemeslném lihovaru Landcraft. V malých nákladech zde vyrábějí vermut, gin a různé likéry. Vrhli se také na whisky. Vzali to však trochu jinak, než ostatní čeští výrobci whisky. Sladinku pro první várku whisky si nechali uvařit ve Vinohradském pivovaru, druhou připravil pivovar Záhora a třetí je pak z Únětic. Následovali pivovary Zíchovec či Svatý Norbert.

Landcraft whisky

Co pivovar, to trochu jiný new make. V Landcraftu se rozhodli rozdíly nepotlačovat. Naopak je chtějí zvýraznit vhodnou volbou sudů. Na konci pak bude celá řada single cask whisky, které se budou lišit v použitém sladu, kvasinkách a sudech.

Na konci minulého roku představil Lihovar Landcraft program The Whisky Project, který má pomoci financovat jeho další rozvoj a také trochu experimentovat s trhem. V rámci tohoto programu máte možnost zakoupit láhev whisky, která ještě zraje v sudu. To zatím není nic zvláštního, takový předprodej nabízí celá řada začínajících palíren. Součástí tohoto programu je však i možnost láhev prodat. Buď zpátky lihovaru, za sníženou nákupní cenu a drobný poplatek, nebo přes nabídku na stránkách Landcraftu. Ten vám také zajistí bezpečnou platbu. Není to ale zadarmo. Za takový prodej zaplatíte lihovaru 45,- plus 4% z prodejní částky.

31.12. nabídl lihovar Landcraft prvních 100 lahví (objem 0,5 litru) jejich budoucí whisky. Whisky byla destilována začátkem roku 2020 ze sladinky z Vinohradského pivovaru. Pro zrání byl použit nový sud z kavkazského dubu se silnějším vypálením. V něm si destilát poleží 3 roky. Poté se na rok ještě přesune do sudu po portském. Cena za láhev byla 1 400,- a všech 100 lahví se vyprodalo během 3 minut (což prodejce velmi překvapilo). Téměř okamžitě se pak tyto předobjednané láhve začaly objevovat na stránkách Landcraftu (odkaz zde) za dvou až čtyřnásobně vyšší ceny. To mezi fanoušky okamžitě vyvolalo bouřlivou diskuzi. Na jedné straně jsou ti, kteří v tom vidí podporů překupníků a pokřivení trhu. Druzí v tom naopak vidí zajímavý experiment. Pravdu asi ukáže až čas.

Já si však myslím, že tato cesta přiláká dost „investorů“, obratem prodávajících whisky za násobky její původní ceny. A ti, kteří whisky budou chtít prozkoumat, ochutnat a vypít, budou mít smůlu. Pokud tedy nebudou mít rychlé prsty nebo nebudou ochotni zaplatit vyšší ceny. A to je chyba, protože právě až tito lidé dokážou náležitě ocenit práci, která za whisky je a nasazení lidí, kteří ji vyrábějí.


Čtěte také:

Subscribe
Upozornit na
5 Komentáře
Nejstarší
Nejnovější Most Voted
Inline Feedbacks
View all comments
J. Dvořák
1 rok před

Docela by mě zajímalo, jestli z toho mají výroci v Landcraftu radost. Jestli bylo skutečně jejich záměrem dávat do něčeho svůj um a pak to takhle celé zahodit.
Samozřejmě je to škoda pro běžného fanouška whisky, který má dost ztíženou pozici, pokud chce tuto whisky ochutnat. A současně je to bohužel smutná ukázka charakteru lidí v dnešní době, kdy vlastnosti dříve označované za sedm smrtelných hříchů (lakomství, pýcha, nestřídmost) jsou dnes přejmenovány a oceňovány jako povahové přednosti (zdravé sebevědomí, obchodnický duch, schopnost využít situace) a nikdo se za ně nestydí.
Byť by to člověka lákalo, je docela osvobozující smířit se s tím, že nelze vyzkoušet vše. Dobré whisky je naštěstí všude dost.

Michal
1 rok před

Tak už i Landcraft? Smutný pohled, jak se tou zvrácenou filozofií Martina Žufánka začínají inspirovat i další výrobci. Rukopis je stejný, limitované edice, limitovaný počet kusů, už to nikdy, fakt nikdy znovu nebude a další PR kecy a vymývání mozku spotřebiteli… A zase se to nebude pít, bude se s tím šmelit, kupčit a přeprodávat za násobky původní ceny, to všechno s vidinou rychlého a snadného zbohatnutí ala Žufánek.
Před pár dny vyšel opět přísně limitovaný HeureGin od Žufánka, gin na zakázku pro Heureka.cz a už ho máme na bazarech za 6.500 Kč, tedy za několikanásobek původní ceny. Opět se všema těma kecama kolem, o jakou exkluzivitu se jedná a že už to nikdy nebude apod. Můj názor je ten, že si za to Martin Žufánek může sám a má lví podíl na tom, co se kolem jeho láhví děje.
Stejně jako každá revoluce požírá svoje děti, i v případě Martina Žufánka si myslím, že ve finále se stane největší obětí svého úspěchu on sám.

J. Dvořák
1 rok před

to Michal: nevím, jestli to chci vidět zas až tak černě.
– limitované edice jsou podle mě v pořádku, když vedle toho existuje stálá nabídka. Pro mě příklad Gold Cock – 10-letá kdykoliv k mání, pro všecky. 20-letá pro všecky (a moc dobrá, teď jsem si ji koupil a ochutnával), Peated pro všecky. A k tomu jednou dvakrát do roka limitka, pokus, který když má člověk štěstí, sežene, když ne, život jde dál.
– Žufánek je pro mě otázka, protože na jednu stranu mediálně hlásá, že se mu tohle nelíbí, na stranu druhou – jak píšete – chrlí jednu limitku za druhou. Nicméně jádro je stále pro všechny, OMG je k dispozici prakticky pořád a znalci ginů jej považují za velmi dobrý. A současně přislíbil nějaký systém, kdy by se k těm lim. edicím měli přednostně dostat ti, co u něj běžně nakupují, prý to bude v provozu tento rok. Tak uvidíme.
Aktuální příběh Landcraftu je něco, co se běžně nazývá bublina. Možná se bude nafukovat a možná splaskne, kdo ví. Otázka vůbec je, jestli to bude k pití, když si vezmu, jaký hype byl kolem Trebitsche a jak to nakonec dopadlo v lahvi.
Chci tím říct jen to, že člověk nemusí být u všeho, nemusí všechno ochutnat a nemusí se účastnit podobných šmelin. Dobrého pití je všude dost, už to je osvobozující pocit. A stejně si pořád myslím, že možnosti trhu jsou omezené, v dlouhodobém výhledu spíše ještě omezenější a že těch limitek je už tolik, že jak píšete, revoluce požere svoje děti.

Vláďa
1 rok před

A víte co? Já se za to nestydím, ani trochu. OMFG a absinty jako Stranger, L’Ancienne, Dubied 2018, This is not Dubied a Dubied 2020, Totálně vytroubený, Nymph nebo Private Reserve, všechny jsem měl, některé i několikrát za sebou a na všech vydělal násobky původní ceny. Nikdy jsem ani jeden z nich neotevřel a neochutnal. Něco se mi podařilo získat přímo na stránkách Lepší nálady, ale většinou spíš ne, takže zbýval Bazoš, dokud teda fungoval, teď ho supluje AlkoBazar. Tam jsem to pochopitelně koupil už s nějakým navýšením, ale stačilo jen počkat pár týdnů, měsíc, dva nebo tři a šlo to opět do světa, tentokrát s výdělkem do mojí kapsy. Dělali a dělají to tak všichni, protože jak mi řekl jeden z prodávajících, na Žufánkovi se vydělává, Žufánek se nepije. L’Ancienne jsem objevil v jedné zapadlé hospůdce v Praze a okamžitě ji koupil, jen za 8 tisíc. Za dalších 11 měsíců šla do světa za rovných 20. A za ty jsem si koupil nádhernou investiční whisky, kterou bych za dvacet nikdy nekoupil, ale mě reálně stála krásných osm tisíc plus rok čekání. Ty nejcennější láhve investiční whisky mám díky absintům a ginům od Žufánka, za což Martinovi a všem koupěchtivým zájemcům moc děkuji. Že je to nemorální? Ale kdeže! Alkohol jako alkohol, komodita jako každá jiná. Jaký je prosím vás rozdíl mezi tím, jestli výhodně koupím a následně prodám Macallan nebo Žufánka? Odpovídám: naprosto žádný. Někdo si sedne na zadek ze Žufánka, jiný se rozplývá nad Macallanem. Neberu ohled na to, že se jedná zrovna o Žufánka, příště to může být Trebitsch (pokus o vtip) nebo limonáda ZON. Až budou lidi šílet po přísně limitované jemně perlivé vodě od Žufánka, v setu s jeho párátky na zuby, budu to nakupovat a dál se ziskem přeprodávat. Klasická poptávka vs nabídka, žádná složitost typu jaderná elektrárna Temelín. Ke dnešnímu dni nemám ve svojí sbírce jednu jedinou láhev Žufánka, protože to prostě fakt NENÍ investiční záležitost, ale několikrát denně koukám na AlkoBazar a jakmile se tam objeví nějaká zajímavá láhev Žufánka za přijatelnou cenu, okamžitě kontaktuji prodávajícího a kupuji. No a pak už stačí jen čekat, když jsou lidí blbí a tupí, tak ať si toho Žufánka klidně dál kupují. Za pár let spláčou nad výdělkem, ty jeho věci nemají vůbec žádnou sběratelskou nebo investiční cenu. Zeptejte se kdekoliv v zahraničí, nikdo ho nezná a nikdo o něm neví, to jen tady je to hype jak blázen. Jediný, kdo si slušně mastí kapsu jsou překupníčci, ale to je v pořádku, když je poptávka, proč by se nenapakovali? Když dám za deset let na eBay nebo Amazon investiční whisky, najdu vždycky kupce, a to i klidně na druhé půlce světa. U Žufánka leda tak kulový, je to striktně regionální záležitost. Pokud jsou lidi tupí a mají vymytý mozek a zaplatí sedmdesát tisíc za pár láhví bezcenného ginu (aukce na Alkohol.cz), který navíc ztrácí a po pár letech se to ani nedá vypít, tak ať. Žádná bublina neroste do nekonečna a jednoho dne hodně lidí nepříjemně prozře. To samé ten jeho absint L’ Ancienne, jako dát pětadvacet tisíc za šest let starou láhev, to snad ani nemá cenu komentovat. Za sedmdesát tisíc mám několik excelentních a opravdu investičních láhví whisky, který vždycky prodám kdekoliv na světě. Ti pitomci si neuvědomují, že si u Žufánka nekupují nic jiného než vzduch omašťěnej větrem. Pití dělá dobrý, ale s investicí to nemá nic společného, se spekulací ano.

Andrej
1 rok před

Mal som tu možnosť pozrieť sa do Landcraftu s Eskou a na priestore, ktorý tam chlapci majú, sa naozaj nedá robiť nič iné, iba malé šarže. Navyše mnoho plodov zbierajú sami kadesi po chotároch a sú na to iba dvaja, ťažko môžu urobia od produktu viac ako jeden sud. No kvalita super, čomu musí zodpovedať aj cena. Hoci som nebol u Žufánkovcov, podľa fotiek sa mi to pozdáva ako oveľa väčšia firma. Napriek tomu tie svoje limitky ako OMFG predáva za tak smiešne ceny, že ich má vypredané za pár minút. Prečo si nepítá viac? Možno práve preto, aby ľudia tie jeho veci pili, nie? Nebol by som zas až taký negatívny. Máte tu veľa takých, čo to robia dobre. Nech vznikajú malé destilérky a čím väčšia bude ponuka, tým lepšie pre nás konzumentov.