Osobnosti světa whisky – Masataka Taketsuru
Masataka Taketsuru je právem označován za otce japonské whisky. Znalosti a zkušenosti, které načerpal během svého pobytu ve Skotsku využil nejen při budování palírny Yamazaki, ale i při založení společnosti Nikka. Položil tak základy, na kterých dodnes stojí japonský whisky průmysl.
První roky v Settsu Shuzo
Masataka Taketsuru se narodil 20. června 1894 v městě Takehara, 60 kilometrů od Hirošimy. Jeho rodina již od roku 1733 vyráběla saké a čekalo se, že Masataka bude pokračovat v rodinné tradici.
Ten šel nejdříve studovat organickou chemii a fermentaci potravin na technické škole v Osace. Po skončení studií však nenastoupil do rodinného podniku. Místo toho zůstal v Osace a začal pracovat ve společnosti Settsu Shuzo, která se zabývala výrobou průmyslového alkoholu a také alkoholických nápojů západního stylu, mimo jiné i napodobenin whisky. Ty však neměli se skotskou whisky pranic společného.
To chtěl změnit Kibei Abe, prezident společnosti Settsu Shuzo, který plánoval začít vyrábět autentickou whisky ve skotském stylu. Vybral proto Masataku, v té době již vedoucího oddělení výroby západních destilátů, a vyslal ho na cestu do Skotska, kde měl studovat výrobu whisky a sbírat cenné zkušenosti. A tak se v roce 1918 mladý Masataka Taketsuru vydal na dlouhou cestu.
Nejdříve musel lodí přes Pacifik na západní pobřeží USA. Zde využil příležitosti a navštívil několik místních vinařství. Poté ho čekala cesta přes celém Spojené státy, aby na východním pobřeží mohl nastoupit na loď přes Atlantik až do cílového Glasgow.
Na zkušené ve Skotsku
Ke konci roku dorazil Masataka do Glasgow a v prosinci se zapsal na místní univerzitu, kde v létě 1919 studoval organickou chemii. Mezitím začal praxi v palírně Longmorn. Zde sbíral zkušenosti s výrobou sladové whisky. V červenci pak nastoupil do palírny Bo’ness v Lowlands (palírna byla uzavřena v roce 1925), kde se ponořil do tajů výroby whisky obilné.
Během svého pobytu se ubytoval v Kirkintillochu, v domě rodiny Cowanů. A právě tam došlo k osudovému setkání s Jessie Robertou Cowan, dcerou majitelů, která si zkráceně říkala Rita. Údajně to byla láska na první pohled. A tak se 8. ledna roku 1920, i přes odpor obou rodin, v Glasgow vzali. Po svatbě se přestěhovali do Campbeltownu, kde Masataka nastoupil do palírny Hazelburn a více se zde ponořil do vědeckých aspektů výroby whisky.
Ke konci roku 1920 se novomanželé Rita a Masataka Taketsuru vydali na dlouhou cestu přes New York a Seattle zpátky do Japonska. Masataka sebou vezl i dva bloky poznámek, které nasbíral během svého pobytu ve Skotsku. Ty jsou dodnes považovány za nejdůležitější dokumenty historie výroby japonské whisky.
Palírna Yamazaki
Po návratu domů čekalo Masataku velké zklamání. Hospodářská recese po První světové válce si vybrala svou daň a společnost Settsu Shuzo zrušila plány na výrobu whisky skotského stylu. Masataka se však už nechtěl smířit s další výrobou napodobenin a ze společnosti odešel.
Nějakou dobu pracoval jako učitel chemie. V roce 1923 ho však kontaktoval Shinjirō Torii a nabídl mu 10letý kontrakt ve své společnosti Kotobukiya (později se z ní stal gigant Suntory). Jeho úkolem bylo vybudovat a zprovoznit palírnu whisky. Masataka nabídku přijal a po šesti letech začala nová palírna Yamazaki produkovat první japonskou whisky.
1. dubna 1929 pak na trh přišla whisky Shirofuda. Jednalo se o kouřovou whisky ve věku 4,5 let. Whisky nebyla dobře přijata a její vydání provázely neshody mezi Masatakou a majitelem společnosti. Ty se ostatně začaly projevovat už v začátcích spolupráce, když se řešila poloha nové palírny. Masataka chtěl palírnu vybudovat na severu Japonska, kde se klima více podobalo tomu skotskému. Torii naopak prosadil polohu jižnější, blíž k zákazníkům. Není proto divu, že s koncem 10leté smlouvy, Masataka společnost Kotobukiya opustil.
Společnost Nikka a palírna Yoichi
Když ukončil spolupráci se společností Kotobukiya, rozhodl se, že si splní svůj velký a v roce 1934 založil společnost Dai Nippon Kaju K. K. v Yoichi, na japonském nejsevernějším ostrově Hokkaidó.
Pak začal budovat stejnojmennou palírnu. O dva roky později Masataka nainstaloval destilační kotel vyrobený podle jeho vlastního návrhu a výroba whisky mohla začít.
Zatímco však whisky zrála, vyráběla společnost různé džusy z jablek a jiného ovoce. Odtud také pochází název společnosti, který v překladu znamenal Great Japanese Juice Company.
Velkou oporou mu při tom byla jeho žena Rita. Ta mu v první řadě dodala odvahy, aby se do riskantního podniku vůbec pustil. Dále dávala lekce angličtiny a hry na klavír, čímž finančně podporovala rodinu. A díky svým kontaktům pomohla sehnat investory.
První whisky, Rare Old Nikka Whisky, Masataka představil v roce 1940. Jméno Nikka vzniklo zkrácením slov Nippon a Kaju. V roce 1952 se pak celá společnost přejmenovala na Nikka Whisky Distilling Company.
Palírna Miyagikyo
V lednu roku 1961 Rita Taketsuru zemřela. Masataku i všechny zaměstnance společnosti to velice zasáhlo. Rita byla velmi oblíbená. Masataka však nezahálel a dál pracoval na své whisky. V roce 1963 například přivezl do Japonska první Coffey still, na kterém destiloval obilnou whisky. Stále se snažit dosáhnout větší komplexnosti svých míchaných whisky. K tomu však potřeboval produkovat širokou paletu různých stylů whisky.
Masataka se proto rozhodl vybudovat další palírnu, která by však ležela v jiném prostředí, než palírna Yoichi. Po dlouhém hledání našel ideální místo na soutoku dvou řek nedaleko města Sendai v nejsevernější části hlavního japonského ostrova Honšú a v roce 1969 zde založil palírnu Miyagikyo.
Palírna je vybavena většími destilačními kotli, které se svým tvarem liší od těch použitých v palírně Yoichi. Navíc jsou ohřívány párou na místo přímého ohřevu uhlím, jak je tomu u první palírny. V palírně Miyagikyo produkoval jak sladovou, tak obilnou whisky.
Příběh pokračuje
Masataka Taketsuru zemřel 29. srpna 1979 ve věku 85 let. Je pohřben společně s Ritou v Yoichi. Společnost Nikka převzal jeho synovec Takeshi, kterého Masataka s Ritou adoptovali po svržení jaderné bomby na Hirošimu. Ten většinu svého života pracoval pro společnost Nikka a po jeho smrti pokračoval v otcových šlépějích.
Dnes je společnost Nikka jedním z největších japonských producentů whisky a alkoholu a ve Skotsku vlastní palírnu Ben Nevis. Japonská whisky se těší stále rostoucí oblibě. Vzpomeňte si na ní 1. dubna, kdy se slaví Japanese whisky Day.
