Scotch Whisky Association
Skotská whisky je pojem, který znají lidé po celém světě. O ochranu této značky a také její reputace, se stará Scotch Whisky Association (SWA), obchodní organizace, která reprezentuje skotský whisky průmysl. Mezi její hlavní úkoly patří prosazování, ochrana a zastupování zájmů tohoto odvětví po celém světě. Mimo toho SWA propaguje odpovědné pití alkoholu a svým členům nabízí celou řadu služeb jako je lobbing, poradenství či výzkum.
Základy této organizace byly položeny v roce 1912. 30% zvýšení cel na whisky, globální růst prodejů a potřeba sjednotit hlas zástupců whisky průmyslu vedl k řadě konferencí, na kterých majitelé různých značek whisky diskutovali o tom, jak ochránit své odvětví. Výsledkem bylo založení společnosti Wine and Spirit Brand Association 3. října 1912. Tato společnost se pak v roce 1917 přejmenovala na Whisky Association. Scotch Whisky Association, jakou známe dnes, vznikla 17. 4. 1942 jako nezisková organizace. V roce 1960 se z ní pak stala společnost s ručením omezeným.
Dnes společnost sídlí ve čtvrti Lauriston v Edinburghu a jejími členy je 70 společností, reprezentujících 95 % skotských producentů whisky. To po celém světě zahrnuje kolem 2 500 značek. A jaké jsou podmínky členství? Členem nemůže být prodejce ani velkoobchodník. Zájemce se musí prokázat dobrou finanční situací. Také musí doložit audity za poslední 2 roky nebo licenci k destilaci skotské whisky vydanou Her Majesty’s Revenue & Customs (HMRC), vládním oddělením majícím na starost hlavně výběr daní. Členové pak platí roční příspěvek, vypočítaný z jejich obratu. Většina velkých hráčů a palíren členy SWA jsou. Najde se však několik překvapivých jmen, která v seznamu členů chybí. Jsou to například palírny Springbank a Bruichladdich či nezávislé stáčírny Compass Box nebo Blackadder. Stejně tak není členem SWA celá řada nových palíren.
Seznam členů Scotch Whisky Association
Scotch Whisky Association je řízena 16členou radou zvolenou na výroční valné hromadě. Rada poté jmenuje jednotlivé výbory. V současnosti radě předsedá Scott McCroskie ze společnosti Edrington.
SWA má 36 zaměstnanců, kteří se specializují na pět hlavních sektorů:
- Průmyslový – zde se soustředí na udržitelnost a konkurenceschopnost skotského whisky průmyslu. Nedávno třeba představila strategii k dosažení uhlíkové neutrality v roce 2040.
- Mezinárodní – podpora globálního růstu skotské whisky
- Právní – celosvětová ochrana skotské whisky. Obvykle tento tým vede 60 – 70 soudních sporů po celém světě.
- Strategický a komunikační – politická jednání se skotskou a britskou vládou a externí komunikace
- Sektor korporátních služeb – finance a administrativa SWA.
SWA má také důležité slovo při tvorbě zákonů, které definují a chrání skotskou whisky. V roce 2009 se tak podílela na zákonu The Scotch Whisky Regulations no. 2890, který definoval skotskou whisky tak, jak jí známe dnes. Určil mimo jiné pět kategorií whisky (single malt, single grain, blended malt, blended grain, blended), zavádí zákonnou ochranu pěti tradičních oblastí výroby whisky (Highland, Lowland, Speyside, Islay a Campbeltown) a třeba i definuje to, co musí a nesmí být na etiketě láhve. Také jasně říká, že skotská whisky musí být vyrobena ve Skotsku, celou dobu zrát ve Skotsku a být lahvována ve Skotsku.
Další cestou jak SWA upravuje pravidla pro produkci skotské whisky je takzvaný Technical file for Scotch whisky (k nahlédnutí zde). Tato vládní vyhláška, kterou zpracovává SWA, upřesňuje výklad zákona a podrobněji ho vysvětluje. V roce 2019 tak bylo, nově vydaným Technical file, dovoleno využívat pro zrání whisky sudy po tequille, mezcalu, calvadosu a dalších.
Stinné stránky
Fungování SWA má ale i několik stinných stránek. Jednou z nich je prosazování zájmů velkých hráčů, kteří mívají v radě většinu. V jejich zájmu je zachovávat „tradiční“ whisky, na kterou je většina jejich zákazníků zvyklá a brzdit inovace, kterými se snaží prorazit mladé a progresivní palírny. Inovace se většinou schvalují, až když jsou připraveny velké společnosti (Diageo, Pernod Ricard a další).
SWA také provádí verifikační proces, kterým skotské palírny musí každé dva roky projít, aby se zkontrolovalo, že palírna vyrábí tu pravou skotskou whisky. Tento audit stojí 1 600£ a je potřeba pro všech pět fází výroby. Sladování, fermentace, destilace, zrání a lahvování. Malá palírna, která si vše dělá u sebe tak musí každé 2 roky zaplatit 8 000£. Naopak velké palírny, nechávající si třeba sladování a lahvování dělat jinde, ušetří.
I přes všechny tyto kontroverze, hraje Scotch Whisky Association neocenitelnou roli při podpoře, propagaci a ochraně skotské whisky ve světě. V tomto směru jsou její služby stále nenahraditelné.
Bezva článek, díky za něj. Po pravdě mně ne-členství Bruichladdichu zase tak překvapivé nepřijde, když si člověk dá dohromady, jak se palírna prezentuje … vlastně bych se divil, kdyby tam byli. Bohužel v každém odvětví dojde vždycky k uctyhodnému nápadu vytvořit nějakou asociaci, která se bude starat o své ovečky, a i přes sto a jeden dobrý důvod, proč takovou záštitu mít, se najde stejný počet problémů, které to s sebou přináší. Jinak pár drobných chyb v článku není tak tragických, ale pasáž „…na kterou jsou jejich většinový zákazníci zvyklý a brzdit…“ v závěrečné části „Stinné stránky“ už do očí bije docela dost. Opravte si to … děkuji.
Já se moc omlouvám, nejsem takový potížista, jak to vypadá, ale oprava na „…na kterou jsou jejich většinový zákazníci zvyklí a brzdit…“ bije do očí snad ještě víc než předchozí sice chybná, ale aspoň konzistentně chybná verze.
Teď už to snad bude bude dobré. Včera jsem měl náročnější den 🙂.
Nějaká zajímavá ochutnávka? V pohodě, chyby se občas objeví všude, jsme lidi.
To by bylo dobré, kdybych to mohl svést na ochutnávku.