Pád irské whiskey

Posledních pár let jsme svědky obrovského boomu irské whiskey. V červnu 2021 bylo v Irsku tolik aktivních palíren jako už dlouho ne – fungovalo zde 39 palíren a dalších přinejmenším 10 jich má ještě vzniknout. Současný stav je tedy pro milovníky whisk(e)y uspokojivý – přináší různorodost a inovace.

Jak je ale možné, že irská whiskey, která navíc své času absolutně dominovala světu, dosáhla bodu, kdy v celém Irsku produkovala whisky pouze jediná společnost?

V roce 1978 se v Severním Irsku uzavřela palírna Coleraine a od roku 1979 tak v Irsku fungovaly pouhé dvě palírny – Bushmills a Old Midleton provozované společností Irish Distillers. Její monopol trval do roku 1987, kdy byla otevřena palírna Cooley. Další palírna (West Cork Distillers) měla vzniknout až za dalších dlouhých 16 let.

Irská whiskey na vrcholu

Důvodů takového pádu bylo samozřejmě více. Abychom je mohli rozklíčovat, je třeba se „vypravit“ do 19. století. Počátkem tohoto století bylo Irsko největší konzument tvrdého alkoholu ve Velké Británii, kdy předehnalo i o poznání lidnatější Anglii. Ve dvacátých letech 19. stol. Pak daňové reformy zažehly whiskey boom ne nepodobný tomu nynějšímu. Zatímco v roce 1821 v zemi fungovalo 32 palíren, v roce 1835 jich bylo 93. Centrum palírenského průmyslu bylo v Dublinu.

irská whiskey Jameson
Palírna Jameson

V druhé polovině 19. století měla irská whiskey lepší reputaci než whisky skotská a byla po ní i větší poptávka. Hlavní trhy představoval, kromě Irska samotného, zbytek Velké Británie (především Anglie, ale i britské kolonie) a USA. V Anglii představovala irská whiskey nejobvyklejší tvrdý alkohol. Její popularita nicméně motivovala skotské producenty, aby vydávali svůj destilát za irskou whiskey. Vozili proto svůj destilát (primárně grain whisky) do Irska, kde jej smíchali s malým podílem irské pot still whiskey. Následně tuto směs v Británii prodávali jako irskou whiskey a Irové tomu nebyli schopni efektivně zabránit.

Irsko taktéž zaspalo v implementaci výrobních inovací. Irové pálili whisky primárně v kotlích, a nikoliv v kolonách, přestože Aeneas Coffey postavil svůj Coffey still v Dublinu již v roce 1832. Kolony se v Irsku více rozšířily až ke konci 19. století. V důsledku míchání grain whisky s irskou pot still whiskey rovněž došlo ke změně chuťových preferencí na straně konzumentů, kteří si zvykli na jemnější chuť míchané whisky, a pot still whiskey pak pro ně byla příliš výrazná.

Pád

Jako by toho už tak nebylo dost, utržila irská whiskey v průběhu 20. století další rány, a to nikoliv od spotřebitelů či konkurentů, nýbrž od politiků. V první řadě šlo o americkou prohibici (1920 – 1933), kdy irské palírny přišly ze dne na den o svůj druhý největší trh. Výrobci sice své produkty do USA úspěšně pašovali ale ve výrazně menších objemech. Irská whiskey vyvážená v sudech byla taktéž mnohem snadnějším terčem pančování oproti skotské, která se transportovala v lahvích. Pančování tak irskou whiskey připravilo o její dosavadní vynikající reputaci a pomohlo skotské whisky k větším prodejům a následně i ke světové dominanci.

irská whiskey prohibice
Prohibice

Paralelně s tím vedlo Irsko v letech 1920 až 1921 s Británií válku o nezávislost. Po odtržení od monarchie následovala i válka obchodní, v jejímž průběhu Irové ztratili přístup na svůj největší trh (Commonwealth). Produkci rovněž nepomohla občanská válka, která se po dosažení nezávislosti v Irsku rozhořela, ani ochranářská opatření vlády, která se snažila omezit vývoz destilátu v naději, že bude moci vydělat na zdanění domácí konzumace. Omezená možnost produkce v průběhu 2. světové války pak už jen dokončila dílo zkázy.

Důvodem pádu irské whisky tedy byla kombinace odmítání inovací, malé vůle chránit produkt před nápodobou a pančováním, změna chuťových preferencí spotřebitelů a ztráta významných trhů v důsledku politických událostí.

Opětovný vzestup

Irish Whiskey Association založená v roce 2014 přispívá k tomu, aby se tyto chyby z minulosti neopakovaly. Přinejmenším je irská whiskey díky nižší úrovni regulace více nakloněna inovacím – zejména v oblasti zrání – sudy mohou být i z jiného než dubového dřeva.

Irská whiskey
Irská whiskey

Irské whiskey rovněž výrazně pomáhá členství Irska v EU. Úprava chráněného označení původu na evropské úrovni zajišťuje ochranu proti nápodobám v celé EU – 12 z 20 největších odbytišť irské whiskey přitom tvoří státy EU a ČR je 12. nejvýznamnějším trhem. Evropská unie pak svou silou při vyjednávání obchodních dohod s ostatními státy (aktuálně s Velkou Británií, která je 4. největším trhem, či s Kanadou – 9. největší trh) dosahuje odstranění cel a dalších diskriminačních opatření v míře, které by Irsko samotné dosahovalo jen těžko. Tyto dohody rovněž obsahují legální definici whisk(e)y a zajišťují ochranu pro chráněná označení původu registrovaná v EU (tj. i pro označení irská whiskey).

O irskou whiskey a její ochranu je tedy, zdá se, poměrně dobře postaráno. Historie whisk(e)y je ale historií střídajících se konjunktur a krizí – otázkou tedy zůstává, kdy přijde na irský whiskey průmysl krize, jak bude hluboká a jaké budou tentokrát její příčiny.


Related Posts

Přidat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.