Whiskey rebelie

Historie, příběhy, osobnosti. To vše ke světu destilátů neodmyslitelně patří. Nejinak je tomu u whiskey. Pro snazší pochopení vývoje whiskey scény v USA je zkrátka nutné orientovat se v historii a událostech, které měly na udávání směru vliv. Historií jsme se už zabývaly v prvním článku (přečtěte si zde), je však samozřejmé, že některé události či osobnosti si budou zasluhovat více prostoru než jen zmínku.

Jak se whiskey do Ameriky dostala a jak se po území Spojených států amerických rozšiřovala její výroba, už víme. V dnešním článku si tak přiblížíme epizodu, která nás zavede hluboko do historie a z dnešního pohledu nám může připadat až úsměvně. Tehdy to ovšem žádná legrace nebyla.

whiskey rebelie

V osmnáctém století bylo destilování whiskey způsobem, jakým američtí farmáři mohli využít svůj přebytek obilí. Whiskey se rychle stala komoditou a byla používána jako prostředek při směně oblečení, jídla a dalších věcí denní potřeby. Whiskey měla mnohem vyšší hodnotu než nezpracované zrno, nemluvě o skutečnosti, že sud s whiskey se přepravoval mnohem snadněji než bušly obilí.

Cesta k rebelii

Když země po Americké válce za nezávislost (1775-1783) získala na Velké Británii suverenitu, byla zcela nová Unie konfrontována s obrovským deficitem způsobeným osmiletým konfliktem. Federální vláda se tak v roce 1791 rozhodla zavést daň z whiskey v naději na splacení některých svých válečných dluhů (což je vlastně poněkud ironické vzhledem k tomu, že jedním z hlavních důvodů k válce byly daňové otázky mezi britskými koloniemi v USA a Brity). Daň sice platila na všechny destilované lihoviny, ale protože byla whiskey zdaleka nejoblíbenějším destilátem v Americe té doby, spotřební daň vešla do povědomí lidí právě jako „daň z whiskey“. Zatímco mnoho z odpůrců této daně byli váleční veteráni, kteří v ní viděli popření principů americké revoluce, federální vláda oponovala tím, že jde o právní vyjádření kongresových daňových pravomocí.

whiskey rebelie George Washington
George Washington

Jedním z hlavních strůjců této daně byl ministr financí Alexander Hamilton. Ten věřil, že dovozní cla byla v té době již na maximální možné úrovni, a proto podporoval spotřební daně na destilované lihoviny vyrobené na domácím trhu. Šlo o první daň uvalenou federální vládou na domácí produkt. I když byly daně extrémně nepopulární, Hamilton byl toho názoru, že daň na whiskey je spotřební daní z luxusu a bude tou nejméně spornou, kterou by vláda mohla uvalit. V tom měl podporu některých sociálních reformátorů, kteří doufali, že daň z tohoto hříchu zvýší povědomí veřejnosti o škodlivých účincích alkoholu. V březnu 1791 se tak toto opatření, někdy zvané také jako Whiskey Act, stalo zákonem. George Washington pak definoval daňové oblasti, jmenoval orgány dozoru a inspektory a stanovil jejich odměnu v listopadu 1791.

Pro mnoho malých palírniček a farmářů v Pensylvánii a Virginii to představovalo skutečný problém. Používali totiž whiskey jako svoji měnu, nedostávali za ni hotovost, nemohli platit uvalenou daň a rozhodli se ji tak zcela ignorovat, což je dostalo do problémů s vládou. Federální úředníci byli nasazeni „do akce“, aby dohnali farmáře před soud. Mnoho z nich by však k tomu muselo cestovat stovky mil, a proto odmítli nabízená místa. Kromě toho, že farmáři neměli vůbec v úmyslu tyto pokuty zaplatit, byla jejich cesta také nebezpečná. Než se totiž dostali do relativního bezpečí měst, jako byla např. Philadelphie, jejich cesta je provedla různými oblastmi, kde žili „nepřátelští Američané“. Ti se nebáli použít násilí a zastrašování, aby federálním úředníkům zabránili vybírat daň.

Konec hned v počátku

Vše vyvrcholilo v červenci 1794, kdy federální maršál dorazil do západní Pensylvánie, aby doručil soudní příkaz těm palírnám, které daň nezaplatily. To vedlo k výzvě k rebelii a ke vzbouření zhruba pěti stovek farmářů, kteří zahnali vládní úředníky, spálili jejich domy a zcela vážně hrozili dokonce i zabitím jejich rodin.

whiskey rebelie

Vláda samozřejmě takové chování nemohla připustit a do regionu bylo vysláno 15 000 vojáků pod velením George Washingtona, aby obnovili zákon a pořádek. V předvoji byli k jednání s povstalci vysláni míroví vyjednavači, zároveň byli vyzváni guvernéři států Virginie, Marylandu, New Jersey a Pensylvánie, aby vyslali milice k vymáhání daní. Než však mohlo dojít ke konfrontaci povstalců s armádou, všichni rebelové se rozešli zpět do svých domovů. Bylo sice zatčeno asi dvacet mužů, později však byli propuštěni. Whiskey rebelie (v angl. označovaná jako The Whiskey Rebellion nebo The Whiskey Insurrection) tak v podstatě skončila již ve svém zárodku.

I přesto, že bylo stále velmi obtížné vymáhat tuto daň a soudní dokumenty a dobové noviny té doby zaznamenávali četné příklady odporu, tato epizoda prokázala, že federální vláda má schopnost potlačit násilný odpor k jejím zákonům. Daň z whiskey byla nakonec zrušena na začátku 19. století během Jeffersonovy první administrativy.

Whiskey a první prezident USA

Kromě toho, že byl George Washington z velké části zodpovědný za potlačení Whiskey rebelie už v jejím počátku, byl v posledních letech svého života poměrně úspěšným destilatérem whiskey (po svém boku měl navíc skotského manažera palírny). Na svém statku Mount Vernon destiloval značné množství whiskey a měl z ní nemalé zisky. Po jeho skonu se však z palírny brzy staly ruiny.

whiskey rebelie Mount Vernon distillery
Mount Vernon distillery

Teprve v tomto století byl historický komplex obnoven. V současnosti je oblíbenou turistickou atrakcí a příležitostně se zde destiluje malé množství whiskey. Rekonstrukce vyšla na 2,1 milionu dolarů a jde o plně funkční repliku, která obdržela zvláštní legislativu od Valného shromáždění státu Virginie k produkci 19 000 litrů destilátu ročně, který je poté k zakoupení pouze v gift shopu v Mount Vernonu. Frank Coleman, mluvčí Distilled Spirits Council, uvedl, že se palírna stane ekvivalentem pro „národní muzeum pálení whiskey“ a bude sloužit jako vstupní brána pro American Whiskey Trail. V roce 2019 měl právě zde začátek každoroční festival whiskey.


Čtěte také:

Přidat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.