Palírna Strathisla
Nejstarší nepřetržitě fungující skotská palírna whisky začala psát svůj příběh v roce 1786, kdy Alexander Milne a George Taylor na břehu řeky Strathisla založili palírnu Milltown, zanedlouho přejmenovanou na Milton. Palírna vznikla přestavbou pivovaru, jehož kořeny sahají až do 13. století. Už v té době zde dominikánští mniši vařili pivo a využívali k tomu pramen Fons Bulliens Well, který dodnes využívá i palírna Strathisla. V roce 1870 palírnu získal William Longmore, filantrop, který ze svých peněz neváhal například financovat stavbu nové radnice. Ten palírnu přejmenoval na Strathisla.
Výslovnost: strath•eye•la
Oblast: Speyside
Založena: 1786
Majitel: Chivas Brothers (Pernod Ricard)
Kapacita: 2,45 mil. litrů
Web: https://www.chivas.com/en-EN/visit-strathisla
Psali jsem o palírně:
články o palírně a whisky Strathisla
Život palírny významně poznamenaly dva požáry. První, v roce 1876, ještě způsobil jen menší škody. Uhynulo 30 krav a byla zničena část ječmene. To horší však ještě mělo přijít. Jednoho červencového sobotního rána roku 1879 vzniká při mletí obilí jiskra, která zapálí vysoce hořlavý obilný prach. Palírna je značně poškozena. Všechno špatné je však k něčemu dobré. Následná rekonstrukce vtiskne palírně její ikonický vzhled, známý každému fanouškovi whisky a mnohými označovaný za ten nejkrásnější na světě.
Po odchodu Williama Longmorna, přešlo v roce 1880 vedení palírny do rukou jeho zetě Johna Geddes-Browna. Ten zakládá společnost William Longmore & Co. a v roce 1890 palírna mění jméno opět na Milton. Palírna však stále produkuje svou whisky pod jménem Strathisla. Výroba se na nějakou dobu zastaví jen v průběhu 2. světové války.
V roce 1942 přichází na scénu finančník z Londýna Jay Pomeroy, který získává většinový podíl ve společnosti William Longmore & Co. Ten ukončuje obchodní styky s místními prodejci a všechnu vyprodukovanou whisky posílá do Londýna. Tam se údajně lahvuje a pod různými jmény prodává na černém trhu. Místní si to samo sebou nenechali líbit a dali podnět k vyšetřování. Daňový úřad využil příležitosti a podrobil finance majitele palírny důkladné kontrole. Výsledek se dostavil v roce 1949, kdy byl Jay Pomeroy odsouzen a byla mu uložena pokuta ve výši 111 038£. Jay Pomeroy a s ním i palírna zbankrotovali.
Naštěstí se na scéně objevuje společnost Chivas Brothers. Ta palírnu, 14. dubna 1950, kupuje v aukci za 71 000£. Ihned začíná rekonstrukce a o rok později se palírna přejmenovává opět na Strathisla. Whisky z této palírny se stává základní sladovou složkou oblíbené míchané whisky Chivas Regal a palírna Strathisla se stává domovem této značky.
V roce 1965 se ještě počet destilačních kotlů zvyšuje ze dvou na čtyři. V palírně se také nějaký čas produkuje silně nakouřená whisky Craigduff. Její produkce začala v roce 1970 a byla brzy opět ukončena.
Jak už bylo řečeno, většina produkce se využívá pro whisky Chivas Regal. To se podepisuje i na nabídce single malt whisky z palírny Strathisla. Tu nyní tvoří pouze 12leté plnění. V návštěvnických centrech společnosti Chivas Brothers pak můžete ještě narazit na Distillery Reserve Collection, ve které najdete whisky Strathisla v sudové síle a ve věku 12, 13, 16, 23, 27 a 28 let.
Našel by se někdo, kdo by mi dokázal říct, zda stojí zato vyzkoušet láhev 12-leté? Nedá se moc sehnat, i když pár obchodů ji i u nás nabízí, ale po pravdě mi deklarovaný charakter (lehká, květinová) moc neimponuje. Dala by se přirovnat k nějaké podobné? Glenkinchie 12yo? Glenfiddich 12yo? Glenlivet, Glen Grant, Cardhu….? Děkuji.
Dobrý den,
rozhodně stojí za vyzkoušení. Z těch výše zmíněných má nejblíže (můj názor) ke Glen Grant (ta je mimochodem skvělá jako desetiletá i dvanáctiletá), Glenlivet nebo Cardhu. V palírně jsme měli možnost ochutnat i jejich patnáctiletou (která se tenkrát dala i odvézt) a byla také vynikající, ovocné tóny nabíraly na síle.
Dvanáctiletá je moc příjemná samotná nebo třeba i do koktejlu Highball. Na jaro/léto přímo ideální.
to Petr: Děkuju za odpověď. Po pravdě první poděkování směřovalo mailem na Petra Komárka, protože díky nepozornému rychlo-čtení na internetu mi nadpis odpovědi Petr a „whisky cosi“ hned směřoval jinam. Byla z toho celkem zajímavá mailová výměna.
Strathislu zvážím. Třeba Glenlivet (ochutnáno 12y first fill, 15y a 18y) nemusím, je na mě moc uhlazená, krémová, sametová, taková … neprůbojná, byť třeba lahodná a harmonická. I když 18y je docela fajn.
Strathisla je Speyside v láhvi a s tímto bych k ní asi přistupoval.
Lehká (skoro až křehká) a květinová určitě je, voní opravdu moc pěkně. Zároveň v ní ale některé tóny (sadové ovoce-zelená jablka, lehce dub, vřes) vystrkují růžky (v patnáctileté ještě znatelněji) a to jí dodává další rozměr.
V barech, které mají širší whisky nabídku, většinou bývá. Tak až budete moci, zkuste jít třeba cestou dramu (nebo lépe dvou) a pak se rozhodnete. 🙂